Michaela Matoušková: Silné zdravotnictví potřebuje zaměstnance plné energie

26.11.2020

Třetí volební období, tedy od roku 2010, je starostkou Řečan nad Labem. Vystudovala hospodářskou politiku a správu a veřejnou správu a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Po krajských volbách se stala náměstkyní hejtmana pro oblast zdravotnictví. To prochází v době koronavirové pandemie zatěžkávací zkouškou. Kraj však vedle zvládnutí nelehkého období čekají rekordní investice do nových nemocničních pavilonů a technologií. S čím do nové pozice přichází? Zeptali jsme se Michaely Matouškové.

Oblast zdravotnictví byla vždy velice exponovanou a v současné době to platí dvojnásob. S čím do funkce přicházíte?

Především přicházím s pokorou a úctou ke všem, kteří v době koronavirové nákazy pracují v první linii. Do zdravotní i ošetřovatelské péče jsou v Pardubickém kraji denně zapojeny tisíce lidí, kteří zachraňují lidské životy a sami riskují. Sleduji plné nasazení lékařů, sester a všech dalších zaměstnanců ve zdravotnictví i v sociálních službách a mám pokoru před jejich prací. A kde nás tlačí bota? To souvisí s výše řečeným. Mohla bych jmenovat investice a zařízení, které nám ještě chybí. Ale vrátím se opět k lidem, protože silné zdravotnictví potřebuje hlavně zaměstnance plné síly a energie. Ti proto musí mít možnost svoji energii a sílu regenerovat. Do přístrojů a budov ve zdravotnictví investujeme stále hodně, teď potřebujeme investovat i do lidí, do fyzického a psychického zdraví našich zaměstnanců.

Mými prioritami je více rozšířit paliativní péči pro těžce nemocné pacienty v jejich domácím prostředí, a to znamená prohloubit spolupráci v oblasti zdravotně-sociálního pomezí. Určitě budu pomáhat rozvíjet dostupné a kvalitní zdravotnické služby poskytované rovnoměrně po celém našem kraji, pomáhat budovat dobré jméno a důvěru v naše nemocnice a další zdravotnická zařízení. Tím hlavním předpokladem je spokojenost personálu, která závisí na vztazích, komunikaci a informovanosti uvnitř zdravotních zařízení, a na to peníze nepotřebujeme. Když spolu budeme více mluvit, posílíme důvěru mezi sebou, což bude mít jistě i pozitivní vliv i na vztah s pacienty.

Stihla jste už některé ředitele nemocnic i dalších zařízení kraje navštívit a hovořit s lidmi. Jaké postřehy si ukládáte?

Jsem v kontaktu s generálním ředitelem Nemocnice Pardubického kraje, ale i oblastními řediteli a řešíme provoz nemocnic v nových podmínkách. Vnímám, že Nemocnice Pardubického kraje a další zařízení velmi dobře zareagovala na aktuální situaci a vytvořila vlastní proticovidová opatření. Stejně, jako v celé zemi, se téměř zastavily plánované operace a jednotlivá oddělení se transformovala s ohledem na novou situaci. Nemocnice upravila jednotlivé provozy tak, aby ochránila personál i pacienty a riziko přenosu infekce bylo co nejnižší.

Projevil se samozřejmě nápor na standardní i intenzivní lůžka, proto jsou využívána lůžka na dalších odděleních a zařízeních. Od prvního dne ve funkci jsem se chopila úkolu při zajišťování dostatečného množství lůžek pro potřeby léčby v našich krajských nemocnicích i mimo ně a spolu s jejich řediteli ladíme kapacity lůžkového fondu. Jako jeden z prvních krajů v zemi jsme aktivovali krajský dispečink lůžkové péče. Prostory s osmdesáti lůžky pro případnou potřebu přemístění pacientů máme vyčleněny v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí.

Náš kraj se tolik nepotýká s nedostatkem personálu. Máte i tak plán, jak přilákat mladé lékaře do regionu?

Kraj má pro získání mladých lékařů vypsaný dotační titul na personální programy do zdravotnictví, kde poskytujeme začínajícím lékařům finanční benefit v řádu desítek tisíc korun při nástupu. Jedná se o programovou dotaci Podpora lékařů připravujících se na poskytování zdravotní péče v oborech všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost na území Pardubického kraje. V posledním pětiletém období jsme takto podpořili 21 lékařů, z toho 20 lékařů na všeobecné praktické lékařství, jeden pro děti a dorost. Nejvíce, a to 13, jich bylo v okrese Chrudim, tři v okrese Pardubice, čtyři v okrese Ústí nad Orlicí a jeden v okrese Svitavy.

Do budoucna chci ještě více propojit spolupráci s obecními samosprávami, se starosty, a to při hledání vhodného ubytování a poskytnutí zázemí pro rodiny nově příchozích lékařů a lékařek. Dlouhodobě spolupracujeme i s Lékařskou fakultou Univerzity Hradec Králové. Co se týká ošetřovatelského personálu, tam spolupracujeme s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Určitě bych chtěla více propojit nemocnice a zdravotnické školy v kraji a při té příležitosti prohloubit spolupráci s krajským odborem školství při náboru nového ošetřovatelského personálu do nemocnic.

S tím souvisí také přednemocniční péče u praktiků, stomatologů a dětských lékařů. Má kraj možnost pomoci obcím se zajištěním této péče?

Určitě má. Musíme však přesně vědět, kde je jaký problém, kde který specialista chybí, a pomoci zajistit jeho řešení. Proto mám ve spolupráci s krajským odborem zdravotnictví v úmyslu analyzovat potřebu lékařů v území celého našeho kraje a taktéž zde do tohoto zapojit starosty obcí. Vím, že příslušným zákonem je ošetřeno, že pokud lékař není dostupný do určité vzdálenosti, je povinností zdravotní pojišťovny občanovi lékaře zajistit. Kraj však musí umět zajistit občanům v celém kraji dostupnou kvalitní zdravotní péči.

Do gesce kraje spadá i zdravotnická záchranná služba. Plánujete v jejím fungování nějaké změny? Jsou vůbec potřeba?

V rámci Rychlé záchranné služby bychom rádi zavedli tzv. first respondery. Jedná se o systém dobrovolníků, kteří jsou automaticky prostřednictvím speciální mobilní aplikace osloveni dispečery v případě, že jsou zrovna poblíž místa, kde se nachází člověk v život ohrožujícím stavu. Dobrovolníci jsou samozřejmě kvalifikovaně vyškoleni. Inspirujeme se v sousedním kraji, kde tuto službu zavedli jako první v zemi.

A pro zajištění dostupnosti a rychlosti nejvyšší přednemocniční péče lidem ve vzdálenějších a horských místech Pardubického kraje bych ráda dosáhla - opět ve spolupráci s obcemi - vybudování dalších nízkonákladových heliportů pro leteckou záchrannou službu s návazností na další složky integrovaného záchranného systému. Stačí pro to vytipovat fotbalová hřiště vhodná k přistávání helikoptér RZS, a když tato hřiště vhodně nasvítíme, budou okamžitě připravená pro záchranu lidských životů.

Pokud byste se měla v roce 2024 ohlédnout za svým působením na kraji v oblasti zdravotnictví, co by bylo tou hlavní prioritou, která by měla být podle vás jednoznačně naplněna?

Nejsem v tomto směru skromná. Kdybych teď mohla mávnout kouzelným proutkem a ocitla bych se v roce 2024, tak s potěšením sleduji, jak si lidé v celém kraji pochvalují všechny současné nemocnice, akutní i následné péče, kde jsou k nim lidé vstřícní a vlídní, protože zde pracují spokojení zaměstnanci. Vidím, že fungují dva centrální urgentní příjmy - v Ústí nad Orlicí a v Pardubicích. Také projekt Přátelská nemocnice je naplňován a mám z toho radost. Těší mě, že se nám povedlo, že je zdravotnictví dostupné rovnoměrně a kvalitně v celém Pardubickém kraji. Že se nám podařilo nastavit a uvést do života efektivní řetězec poskytované zdravotnické péče od záchranné služby přes akutní péči až po doléčení našich pacientů.

Kvůli pandemii máme nyní nastavené procesy pro krizová řízení a v případě budoucích pandemických či epidemiologických situací je můžeme kdykoliv aktivovat, nastavená komunikace prověřila komunikační kanály mezi krajem, nemocnicemi a dalšími zdravotnickými organizacemi.

A fungují první vlaštovky péče zaměřené na zdraví našich obyvatel, že se odborníci ze zdravotnictví nevěnují pouze následkům, ale především jejich předcházení a občané tuto pomoc sami aktivně vyhledávají. Znamenalo to zlepšit informovanost obyvatelstva v přístupu ke zdravému životnímu stylu a tomu odpovídající zdraví.

Zdroj: Pardubický kraj