Nemocnice se musí změnit

Dá se říct, že většina kandidátů obšlapuje kolem tématu Pardubické nemocnice, která opakovaně čelí kritice za špatně poskytnutou péči, opatrně. O sporných případech, z nichž nejznámějším je případ chlapce Adama Vyčítala, který upadl do kómatu po komplikacích spojených s operací mandlí, nemluví.

Jednička na kandidátce Starostů Michaela Matoušková na webu Starostů napsala, že špatná pověst Pardubické nemocnice způsobuje obavy mezi občany. V rozhovoru pro MF DNES řekla, že prvním krokem ke změně v nemocnici je začít naslouchat pacientům, zdravotníkům a lékařům, kteří mnohdy problém vidí, ale řešit jej nemohou.

"Je třeba zjistit, kde je zakopaný pes. Po jednom z novinových článků jsem zaznamenala spoustu dotazů a hlavně slyšela zkušenosti lidí s Pardubickou nemocnicí o tom, jaký tam měli problém a jak nebyl řešen. Máme co zlepšovat. Jako kraj dáváme dost finančních prostředků do nemocnic, do materiálního vybavení, ale i tato covidová doba nám ukázala, že je třeba se věnovat lidským zdrojům, zaměstnancům a pečovat o ně," uvedla Matoušková.

A kde je zakopaný pes? Už to víte?

Myslím si, že už to víme. Myslím si, že chyba je i v systému nastavení chodu nemocnice. Pokud si dnes člověk zavolá sanitku nebo rychlou záchrannou službu, musí vás odvézt. Řidiči dělají v podstatě taxikáře. A v nemocnici má přednost ten, kdo přijel se záchrankou. Mám konkrétní příklad. Jeden člověk přišel už podruhé v ten samý den se zánětem slepého střeva do Pardubické nemocnice. Poprvé ho pustili domů, že to možná rozežene, v jedenáct v noci tam přijel znovu a čekal. Mezitím přijela sanita s pacientem, který dostal přednost. Pak se ukázalo, že přivezla někoho, kdo byl v podnapilém stavu a jen se přejedl. Oproti tomu v čekárně seděl člověk s akutním zánětem slepého střeva, kterého operovali za pět minut dvanáct až po čtyřech hodinách sezení v čekárně.

Co z toho plyne?

Podle mne je ten systém špatně nastavený, když přednost má ten, koho přivezla sanita. Musíme říct, že lékař vždy nejdříve posoudí, v jakém stavu se dotyčný nachází. Další věcí je personální obsazení. Pokud lékař slouží 24 hodin denně, tak to není v pořádku, nikdo neudrží potřebnou pozornost tak dlouho.

Narážela jste i na případ, kdy byl pacient s oboustranným zápalem plic a symptomy nemoci covid-19 odeslán z pardubické nemocnice do Čáslavi a později zemřel. Řešit péči je ale záležitost lidí, kteří nemocnice řídí. Může do toho politik vůbec zasahovat?

Může. Kraj jako zřizovatel je zodpovědný za chod nemocnice i za její obraz. Nejdříve je třeba zjistit, zda se stala chyba a zda vyplývá z nevhodně nastaveného systému. Pokud ano, musí kraj požadovat po vedení nemocnice změnu systému tak, aby se zabránilo excesům. A požadovala bych také splnění tohoto úkolu s tím, že za každé nesplnění úkolu musí následovat osobní zodpovědnost. Když udělám jako starostka chybu, jsem za ni také zodpovědná, a tady jde o životy. Žádala bych také lepší nastavení komunikace mezi vedením nemocnice a zdravotníky, lékaři, lepší komunikaci s krajem i s pacienty, čemuž může pomoci profesionálně nastavená a do života uvedená komunikační strategie.

Ve svém programu také slibujete zajistit lepší služby lékařské pohotovosti. Jak si to představujete?

Chceme obnovit kvalitní síť Lékařské služby první pomoci. Myslím si, že není v pořádku, že za službami pohotovosti musí lidé cestovat přes půl kraje. Proč nenajdou tuto službu třeba v Přelouči, a musí do Pardubic? Musíme si říct, jaké jsou v kraji dojezdové vzdálenosti, a zřídit LSPP na strategických místech, abychom ulehčili nemocnicím a lidé dostali péči dříve.

Mně se zdá, že je to naivní představa. Jak donutíte praktické lékaře, aby tam sloužili? Letos byl pro krajský úřad problém zajistit služby LSPP dokonce v krajském městě, byť ze zákona lékaři tuto povinnost mají.

Donutit se nedá nic, ale je třeba vytvořit takové pobídky, aby to pro lékaře zajímavé bylo. Když chce obec sehnat lékaře, musí mu nabídnout zázemí, ordinaci, bydlení. Stejným způsobem by se měl zachovat kraj.
Vy byste tedy mohutně investovala do lidí, aby byli ochotni sloužit pohotovost třeba i v té Přelouči?
Ano. Taková investice má přímý dopad na občany kraje. Zdraví a bezpečnost jsou pro lidi nejdůležitější. Každý chce být zdravý a každý chce, když má zdravotní problém, aby o něj bylo dobře a rychle postaráno.

Mám to chápat tak, že například o investicích do pardubického letiště byste se bavila až v době, kdy toto bude vyřešeno?

Priorita je zdraví. Pak teprve můžeme myslet na to ostatní.

V zastupitelstvu kraje mají Starostové tři křesla. Netříštíte podobně jako v parlamentu síly stojící proti politice současné vlády?

Mám trochu větší ambice, než jsou tři křesla. Nicméně máme obrovskou výhodu, že jsme středové liberální hnutí. Neřešíme, zda jsme pravicoví, nebo levicoví. Jsem v komisi pro spravedlivé důchody a mám velké plus v tom, že se mohu rozhodovat podle nejlepšího vědomí a svědomí. Pravicoví politici se musí rozhodovat pravicově, levicoví levicově, já si mohu v podstatě vybrat nejoptimálnější řešení. A to je důvod, proč jsem u Starostů, ta volnost mne baví.

Je to ale pak ve volbách trochu boj o přežití. Kolik vám chybělo hlasů v parlamentních volbách v roce 2017 ke zvolení do Poslanecké sněmovny?

Osobně mi chybělo nějakých sedmdesát hlasů. Myslím si, že všechno má svůj čas. Jako starostka za sebou ráda vidím činy a mám pocit, že bych se nyní v Poslanecké sněmovně trápila. Jednou to přijde, pokud to přijít má.

A jaký budete mít v krajských volbách výsledek?

Můj odhad je alespoň sedm procent.

Profil - Michaela Matoušková
Jednička na kandidátce Starostů a nezávislých je již deset let starostkou Řečan nad Labem. Od roku 1997 podniká v oboru účetnictví a daňové poradenství, před osmi lety si založila vlastní společnost. Žije v rodinném domku se svou dcerou a partnerem. Mezi její největší zájmy, mimo čas strávený s rodinou, patří cestování, četba a ve volných chvílích se zajímá o filozofii, psychologii a ezoteriku.

Autor: David Půlpán | Zdroj: MF DNES-Pardubický