Sociální služby v ohrožení
V posledních měsících se dostáváme do situace, kdy budoucnost poskytování sociálních služeb a sociální práce bude nejistá co do její udržitelnosti i kvality poskytovaných služeb.
Ministryně práce a sociálních věcí s ministryní financí nemohou najít v této oblasti společnou řeč a doplatí na to především občané, kteří potřebují pečovatelskou službu, sociální služby, sociální práci či terénní služby. Kraje mají vyšší potřebu finančních prostředků na zajištění činností sociální práce a stát těmto požadavkům nevyhověl. Obce a města jsou tak nuceny pro udržení kvality poskytovaných sociálních služeb přerozdělit finanční prostředky z jiných kapitol, převážně z plánovaných investic, aby byly schopny udržet kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. Situace je ale nejistá i do budoucna, kdy státní rozpočet s navyšováním prozatím nepočítá.
Další výraznou změnou, kterou navrhuje ministerstvo financí, je změna ve financování tzv. měkkých projektů proplácených z Evropského sociálního fondu. Financována je z nich např. pomoc seniorům a zdravotně znevýhodněným občanům, ale také mikro jesle, dětské skupiny či rodinná centra. Nově by se měly projekty proplácet zpětně, nikoliv zálohově jako doposud. To by výrazně ovlivnilo nejen sociální služby, ale i jiné aktivity v obcích a městech, kde probíhá spolupráce s neziskovým sektorem. Pokud by se nevyplácely zálohy, pak by z podstatné části nemohly neziskové organizace provádět služby, které využívá velká část populace od seniorů až po rodiny s dětmi. Na takové služby totiž neziskové organizace nebudou schopny sehnat předfinancování, a jelikož netvoří zisk, nemají ani možnost vytvořit si dostatečné rezervy. Mohlo by se tak jednat o cílenou likvidaci neziskového sektoru, který není schopen své služby pro občany zabezpečit bez předfinancování.
Ministerstvo financí však již neříká, jak nahradí poskytování služeb v případě, že neziskový sektor, který zde funguje řadu let, nebude moci svou činnost dále vykonávat. Kdo se bude o potřebné starat, kdo zajistí tyto nemálo nákladné služby? Ano, jsou zde i ziskové společnosti, ale pokud se mají poskytovat služby veřejného zájmu, které jsou z principu nevýdělečné, máme jistotu, že i do toho soukromý sektor půjde? Příjemci pomoci nemají na zaplacení těchto služeb dostatek peněz a poskytovatelé zde suplují stát. A co rodiny, které využívají mikro jesle či dětské skupiny? Rodiče si buď budou muset připlatit za soukromé služby, anebo zůstat s dětmi doma. Celý tento návrh vypadá zprvu jen nevýznamně, mohlo by se zdát, že v podstatě "jen" prodlužuje dobu proplácení peněz, ale v praxi má naprosto likvidační charakter pro neziskový sektor, se kterým nelze souhlasit bez adekvátního řešení, které bude zajišťovat stát.
Co
ale ministerstvo financí motivuje k tomuto kroku? Dle mého názoru je
jednou výraznou přidanou hodnotou pro současnou vládní garnituru fakt,
že peníze, které jsou sice účelově vázané právě na podíl státu k
evropským dotacím, by v rozpočtu zůstávaly delší dobu. Tím, že jsou
účelově vázané, nelze je použít na nic jiného, ale pokud zůstanou v
rozpočtu déle, dá se jejich stavová veličina použít jako příjem státního
rozpočtu a tím si zlepšovat cash flow. Nyní jsou platby na projekty
vypláceny zálohově, a tak je stát brzo vydá a v rozpočtu se dlouho
neohřejí. V případě, že by peníze byly propláceny až následně, byly by v
rozpočtu vázány třeba déle než rok a tím by si stát mohl zlepšovat svůj
hospodářský výsledek. Princip by byl podobný, jako tomu bylo v roce
2018, kdy stát skončil v mírném přebytku 2,9 mld. Kč. Koncem roku to-tiž
přišly z EU peníze na dotace pro naše žadatele a státu stouply výrazným
způsobem příjmy. Samozřejmě, že k tomu napomohly i jiné proměnné, jako
byl např. ekonomický růst a tím pádem zlepšený výběr daní a sociálního
pojištění o zhruba 20 mld. Kč.
V novém návrhu jde však pouze o hru čísel, která se dá velmi dobře využít k tvrzení, že stát lépe hospodaří. Realita je ale jiná. Tato navrhovaná změna by měla významnou roli v konečných číslech hospodaření státu. Co je ale nejpodstatnější, tato změna by měla nedozírné následky především pro kvalitu, cenu a udržitelnost poskytovaných sociálních služeb od mladých rodin až po seniory. Tento výpadek, který by měl významný vliv na kvalitu života našich občanů, však již paní ministryně vůbec neřeší a nezavádí nic, co by tento výpadek vykrylo.
Takové jednání ministryň rozhodně není ku prospěchu našich obyvatel, o které by mělo jít v první řadě.
Michaela Matoušková, starostka Řečan nad Labem a předsedkyně odborné komise STAN pro sociální politiku