Jak pomoci živnostníkům v době státem nařízených omezujících opatření?

Stát profitoval z dobrých výsledků firem a živnostníků v minulých letech, tak tedy předpokládám, že jako řádný hospodář má rezervy na horší časy. Přemýšlím tedy, co by teď stát měl rychle udělat.

Dnes jsem dokončila svým klientům podnikatelům a firmám daňová přiznání. Nemusela jsem tentokrát s ohledem na opatření spojená s koronavirem tolik spěchat, ale mám ráda vše v pořádku a včas odevzdané. Ona totiž spousta z živnostníků měla nárok na vrácení daní nebo na daňové bonusy a tyto peníze se jim teď budou více než hodit, takže nebylo s čím otálet. Teď tu sedím se zaslouženou sklenkou dobrého moravského vína a přemýšlím, CO BUDE DÁL?

A nemyslím tím, co bude dnes nebo zítra... Určitě mě dnes ještě čeká vyžehlit prádlo, jako mnoho žen před pondělním pracovním procesem - pokud mají to štěstí a mohou jít do práce. A zítra? To mám v plánu rozvážet našim občanům v Řečanech nad Labem první respirátory. Ale myslím tím, co by TEĎ mohl stát rychle udělat, aby těm našim chlebodárcům a poskytovatelům nejrůznějších služeb, přinášejících nám užitek i požitky, zlepšil život.

V době před novým koronavirem se vědělo, že máme velké zdanění práce, a to především sociálním a zdravotním pojištěním. A tak by vláda mohla udělat první krok ke zrušení superhrubé mzdy u zaměstnanců a dále provést razantní snížení sociálního a zdravotního pojištění, nebo jeho úplné zrušení na omezenou dobu. To samé u OSVČ, nestačí jen stopnout zálohy, je potřeba přímé finanční intervence.

Jednou z možností by bylo neplatit za rok 2020 žádné zdravotní a sociální pojištění - jen to dělá měsíční úsporu 4896 Kč u minimálního pojištění OSVČ a u zaměstnanců to nějakou tu tisícovku dělá také. Státu by takový krok určitě neuškodil a lidem by přibyly reálné peníze v peněžence a zaměstnavatelům se snížily odvody za zaměstnance.

U zaměstnavatelů, kteří uvažují o přerušení činnosti pozdržení těchto kroků, by bylo výsledkem okamžité snížení nákladů a zvýšení peněz, které mohou dát do oběhu. A těm, kteří nyní museli uzavřít své firmy a provozovny, by to pomohlo ke znovunastartování jejich podnikání po ukončení karantény. Podle mě je potřeba co nejvíce podpořit proces práce, výroby, ale i tak důležité poptávky.

Samotná podpůrná opatření na výrobu nestačí, když nebude mít kdo nakupovat. Ekonomiku musíme dostat do rovnováhy.


Otevření některých podniků bude určitě fajn, ale kdo do nich půjde utrácet, když dnes běžný občan počítá každou korunu, neboť neví, jak dlouho bude bez příjmů a na jak dlouho mu jeho úspory vystačí? Spousta lidí je nyní bez práce - buď jsou na 60 % či 80 % průměrné mzdy v tom lepším případě, anebo skončili s podnikáním, to v tom horším případě.

Na Úřadech práce výrazně přibylo lidí, kteří se o sebe dříve uměli postarat sami, ale proč by tam měli zůstávat? My je přece potřebujeme!

V České republice je obrovský a nevyužitý potenciál k výrobě desinfekce či ochranných pomůcek. Máme velmi chytré lidi a podniky, které se umí okamžitě chopit výzvy. Stát by tedy mohl přestat nakupovat drahý zdravotnický materiál z cizích zemí a mohl by okamžitě zapojit naše podniky a podnikatele a "vrátit" tak nezaměstnané do práce.

Obce by zas byly rády, kdyby Úřady práce mohly dát lidem práci například spojenou s potřebami v současné situaci, například při plnění lahviček s dezinfekcí, na dezinfikování veřejných prostor, na rozvoz obědů, na obstarávání respirátorů, na šití roušek. Proč by to šikovné kosmetičky, kadeřnice, kuchařky a všichni ti, kterým stát v důsledku vydaných opatření zavřel provozovny, museli dělat zdarma, navíc v době, kdy jim samotným jde o přežití?

Michaela Matoušková, členka předsednictva STAN, expertka hnutí STAN v oblasti daňové politiky, kandidátka na hejtmanku